Proč je důležité hubnout pomalu

Chtěla bych se s vámi podělit o zkušenosti, které jsem získala při změně stravovacích návyků. Každý člověk si v průběhu života vytváří určité návyky, které nerad opouští. Zvláště když mu nějakým způsobem dělají dobře. Aťje to čokoláda ke svačině, k obědu klasické knedlo, vepřo, zelo nebo dobrá kávička po obědě s lahodným dortíkem. Pokud k tomu přidáme odpolední zmrzlinu a večerní vyjídání ledničky, je to průšvih. Úplný konec nastává, kdy si těsně před spaním vezmu jedno červené jablíčko s pocitem, že jsem pro své tělo udělala alespoň něco dobrého. Všechny tyto lahůdky by sami o sobě, pokud by tvořily součást zdravého jídelníčku, byly za určitých podmínek přijatelné. Ale v okamžiku, kdy jsou konzumovány nahodile a dle vlastní chuti, jsou špatné. Lidé, kteří touží po dokonalé postavě pomocí rychlého zhubnutí si přidělávají více problémů než ti, kteří ač s nadváhou, ale spokojeni, vzhlíží ke šťastným zítřkům. Změna tělesné hmotnosti je běh na dlouhou trať. Teď mluvím o úbytku na váze. Pokud si někdo myslí, že dnes začne hubnout a za týden bude mít o 7 kg méně, tak to je nesmysl. I kdyby se toho někomu na krásně povedlo, dlouho to nevydrží. Naše tělo je jako dobře naprogramovaný stroj. Určitě každý z nás viděl nějaký film, kde programátor musí namačkat všelijaké čudlíky, páčky a knoflíky, aby změnil, přeprogramoval nebo zrušil například dráhu letu vesmírného raketoplánu. S naším tělem je to úplně stejné. Z vašeho podvědomí musí dojít do mozku informace, která říká “dojde ke změně letu”. V našem případě ke změně stravování. Pokud toto neučiníte, vaše tělo se začne chovat jako zlobivé dítě, kterému jste sebrali hračku a nevysvětlili proč. Potom nastává tzv. jojo-efekt, kdy vaše tělo možná něco málo zhubne, ale po určité době se vrátí zpět na stejnou váhu. A protože jste vaše tělo na to nepřipravili, začne si dělat zásoby jako křeček. Co kdyby zase došlo k tomuto stravovacímu šoku. Když už jste si uvědomili, co a jak chcete, je nezbytné tělo detoxikovat.

Vita RÁJ

Každý člověk, který chce ve svém životě něco změnit se potýká s pomyslným krokem do neznáma. Ať je to male dítě, které se učí první kroky nebo dospělá osoba, která již něco zažila. Všichni mají jedno společné. Neví, jak to dopadne? Možná proto je to určitá výzva, která žene lidstvo kupředu. Nebýt těchto kroků, dodnes bychom prali na valše, chodili pěšky a zprávy si předávaly pomocí kouřových signálů.Vždycky se v našem okolí najde někdo, kdo nás ovlivní a nakopne k další aktivitě.

     Pokud se chceme zařadit mezi ty, pro které platí “Jíme, abychom žili”, je potřeba si stanovit jasný a reálný cíl. Tato zdánlivá idea je hybnou silou celého procesu, který vede k úspěchu. Nikdy to nedělejme pro někoho. V tomto případě to znamená jít si za svým cílem a neohlížet se na ostatní. V okamžiku, kdy si začneme vyčítat, co tomu řeknou moji nejbližší, moje okolí, tak jste na nejlepší cestě to vzdát.

     Každý z nás pochází z nejrůznějšího sociokulturního prostředí. Pro někoho změna životního stylu znamená koupit si dům, založit rodinu, získat vhodnou práci nebo najít životního partnera. Pro jiného to může být změna stravovacích návyků, vztah k přírodě a pohybu, proměna vlastní vizáře nebo zlepšení vzájemných vztahů. Všechny tyto atributy lze považovat za adekvátní v daném čase a prostoru. Pro ten první a rozhodující krok je potřeba udělat mnohem vice, než jen si říci – toto chci. Někteří z Vás si vezmou papír na který napíší pro a proti. Jiní si pustí oblíbenou hudbu a v zamyšlení přemítají o změnách svého života. Někdo ke svému zásadnímu rozhodnutí potřebuje kamarádku, přítele, prostě někoho, komu se může svěřit. Všechny tyto způsoby jsou v podstatě správné. Jen je potřeba si uvědomit, že ten první krok je jenom na “Vás”.

     Pokud jste již rozhonuti a řekli jste si “jdu do toho” musíte počítat z nejrůznějšími nástrahami, které na Vás v průběhu změny číhají. Říkám počítat s nimi, ne se jich bát. Mezi tyto překážky patří například ztráta zaměstnání, nemožnost splácení půjček, ztráta milovaného člověka, výchovné problémy dětí, nevěra partnera a v neposlední řadě i nemoc. Z vlastní zkušenosti vím, že vše se dá překonat, jen člověk musí chtít.

Vita RÁJ